Inženýrstvím se obecně rozumí aplikování vědeckých principů na design, konstrukci a údržbu a tradičně se vztahuje na motory, automobily, stroje, letadla, stavby, silnice a komunikační systémy. J.i. se v této souvislosti chápe jako aplikování vědeckých principů na design, konstruování a údržbu nástrojů umožňujících pracovat s informacemi vyjádřenými v přirozených jazycích, tj. v jazycích, jichž lidé používají ve vzájemné komunikaci. Výchozí vědeckou disciplínou je tu lingvistika těsně kombinovaná s informačními technologiemi, tj. softwarovými nástroji různého druhu: počítačovými systémy použitelnými při ↗strojovém překladu, ↗extrakci informací, indexování, při jazykové podpoře obecně, jež zahrnuje ↗pravopisné korektory a ↗gramatické korektory, elektronické slovníky (např. elektronická verze ↗SSJČ (http://ssjc.ujc.cas.cz/), tezaury, nástroje pro e‑learning apod.

↗Strojový překlad a počítačově podporovaný překlad (computer aided translation) představují zvlášť významné aplikace spadající do oblasti j.i. Dále sem patří široký okruh témat: textová analýza, zpracování informací a rovněž rozpoznávání mluvené řeči, generování v integrovaných systémech a multimodální rozhraní. Je potřeba sem zahrnout také jednotlivé typy ↗morfologických analyzátorů, ↗taggerů, ↗parserů (syntaktických analyzátorů) a dalších podobných nástrojů. Mezi aplikace spadající pod j.i. lze v poslední době zařadit mj. i aplikace založené na statistických technikách, konkrétně tu jde o jazykové modely využívající ↗n‑gramů a techniky ↗strojového učení. V neposlední řadě je třeba zmínit i počítačovou a korpusovou lexikografii a korpusové nástroje pro lexikografy, např. Word Sketch Engine, vytvářející kolokační profily slov; viz ↗korpusový a lingvistický software.

Pro orientaci v oblasti j.i. lze odkázat na časopis Natural Language Engineering, jehož editorem je R. Mitkov z University of Wolverhampton; viz Lit.